FK Práče A - FC Rakšice A
1 - 2 ( 1 - 0 )
Sestava: Janderka Marek
Kocanda Jan Jursa Jan Chátal David
Janda Martin Machotka Petr (51´ŽK) Štolpa Martin (C) Chalaň Kamil Hrubý František
Sobotka Michal Sobotka Jakub
Střídání: 46. min Obrlík Michal za Kocandy, 80. min Adamík Lukáš za Hrubého,
90.+3. min Horák Bohuslav (66´ŽK na střídačce) za Sobotky J.
Branky: 44. min Vlk Mich. 1-0, 48. min Petr Machotka 1-1, 88. min Jakub Sobotka 1-2
Střely na branku: 6 - 8 (5-3) střely vedle: 4 - 4 (4-2) rohy: 0 - 2 (0-1)
Komentář: Dlouho jsem přemýšlel, jak zápas okomentovat, zda diplomaticky (abych nám do budoucna neublížil) nebo podle pocitu (a snad i pravdy, o kterou se celý život snažím). O víkendu jsme zajížděli na půdu neoblíbeného soupeře do Práčí. Se vzpomínkou na poslední návštěvu a 3 rudé kartonky jsme hráče nabádali ke kázni a odpovědnosti. Zápas začal mírným náporem domácích, kteří s podporou větru posílali jeden nakopávaný míč za druhým do našeho vápna, většinu z nich posbíral Mara nebo dobře fungující obrana. My jsme se snažili poctivě kombinovat a postupně jsme převzali iniciativu, která připravila skvělou šanci pro Kamče, ale na rozdíl od minulého zápasu z podobného místa vysoko přestřelil. Po chvíli jsme mohli mít přímák ze 17 metrů, když byl zválcován Franta, domácí už stavěli zeď, ale rozhodčí ukazuje, že rozehrávat budou oni. To čučeli a nechápavě kroutili hlavou i vedle naší střídačky sedící hráči Prosiměřic. Franto ty surme. Dalších několik sporných rozhodnutí sudích většinou jedním směrem zostřilo náladu jak na hřišti tak v hledišti. Ve 42. minutě jsme už jásali, když za obranu dostal kolmici Křov, přehodil brankáře, ale praporek pomezního letěl nesmyslně nahoru. Ani náhodou. Než jsme se vzpamatovali přišel další nákop domácích, který odvrátil Koci pouze do hráče domácích, tamtamy hlásily, že do ruky, ale nic, Vlk napálil pěknou křížnou střelu a domácí se radují z vedení. Klasický šatňák. O přestávce jsme nabádali hráče ke kázni a všichni jsme byli přesvědčeni o tom, že dnes tady vyhrajem, navzdory všemu a všem. S podporou větru v zádech jsme mohli tentokrát počítat my. Za 3 minuty bylo vyrovnáno. Po sražené střele dostal přihrávku do pravého rohu vápne Kohút, rychlá otočka a dloubák na zadní tyč, míč se třepodá v síti. Rychlá branka nás nakopla a dalších 10 minut jsme domácí mačkali, jenže kýžená branka ne a ne přijít. Poté se odehrával tvrdý boj o střed hřiště, některé zákroky byly o zdraví, nechápu jak mohli někteří hráči dohrát. V sevření domácího brankáře a hráče se ocitl na zemi Křov, penalta!? Tak ne Křov v leže na zemi lopatkama fauluje dle pomezního brakáře??! Další vlna emocí, to kroutí hlavou i někteří domácí hráči. Domácí měli za druhou půlku jen jednu nepříliš nebezpečnou střelu směrem na naši branku. My byli mnohem aktivnější, ale dlouho jsme se nedokázali prosadit. Když už to vypadalo na plichtu, pláchl po křídle Křov, poslal míč na vápno Sobičovi, ten nejprve prováhal střelu pravičkou, tak si jej posunul na levičku a nádherně trefil. Emoce z nás ze všech stříkaly, euforie neznala mezí. Vždyť kurz na to že se Sobič na podzim konečně trefí byl před zápasem asi 1 ku 30. Čekalo nás ještě s nastavením dlouhých 7 minut, čekali jsme, co kdo vymyslí, ale naštěstí už nikdo nic. Odmakaná fuška se spoustou kopanců nás dovedla k dalším 3 bodům. Díky za podporu tentokrát patří nejen malým kotelníkům, ale i docela početné skupině našich fanoušků. Jen prosím příště slušně, i když je to mnohdy těžké. Příští zápas nás čeká netradičně v sobotu doma v 15:00 s týmem Šanova.